Obec Bocanovice

Vesnice leží v severovýchodní části České republiky, blízko hranic s Polskem a Slovenskem. Je jedním z 15 členů Sdružení obcí Jablunkovska. Počet stálých obyvatel je 445, kteří žijí ve 114 číslech popisných. Národnostní složení občanů je: 60% čechů, 36% poláků, 4% jiných. Obec má i příspěvkovou organizaci, a to mateřskou školu Bocanovice 19 a 2 organizační složky: Sbor dobrovolných hasičů Bocanovice a knihovnu Bocanovice. Zaměstnání nacházejí lidé z obce v areálu bývalého JZD, který slouží svému účelu už jenom částečně.

V jeho prostorách působí firmy:

pila Kawulok ,zámečnické práce WYFRO, soukromý zemědělec Lach Miroslav - zřejmě největší chovatel ovcí v Beskydech. Má stádo o asi 500 kusech.Největším zaměstnavatelem jsou však Třinecké železárny.

                       HISTORIE

Vesnice Bocanovice leží jihozápadně od Jablunkova na severních svazích Beskyd, kudy procházejí cesty do údolí řek Lomná a Olše. Město Jablunkov se nachází 3 km od Bocanovic. Povrch obce je poměrně rovný a lehce se zvedá k horám. Nejvyšším bodem je vrch Kyčera(712m). Rovinatá pole byla původně dost mokrá a žilo zde zřejmě hodně žab, což přitahovalo čápy, kteří dali obci jméno. Podle pověsti se jednou na podzim probudili obyvatelé Jablunkova a při pohledu směrem k Bocanovicím si mysleli že nasněžilo.Tolik se tam slétlo čápů - v místním nářečí "bocianu".O vzniku obce se nedochovaly žádné dokumenty, je však možno tvrdit, že osada vznikla poměrně pozdě, totiž teprve počátkem 17.století. První zmínku o Bocanovicích nacházíme v úředních listech urbáře z roku 1621 - zapsány jako Boczanovicze. Tvrdí se rovněž, že první zmínka o Bocanovicích je z roku 1597. Základem obce byl dvůr svobodného pána Maxe Adama, který byl zemským soudcem. Byl to dvůr knížecí, kde se původně usídlily 4 rodiny poddaných, které obdělávaly pole dvora a vykonávaly všechny práce spojené s hospodářstvím. Prvními lidmi kteří se zde usazovali byli Valaši, kteří migrovali se svými stády ovcí přes Karpaty z Rumunska.

ŠKOLA

Dříve děti chudých chalupníků chodily do lidové školy v Jablunkově. Když počet školních dětí stále narůstal a škola v Jablunkově se ukázala jako malá, byly děti nuceny chodit 20 let do školy v Milíkově. Skutečnosti, že cesta do Milíkova byla dlouhá a počet dětí převyšoval 40, si vyžádaly vybudování vlastní školy. Škola byla postavena v roce 1871 za cenu 2188 guldenů. Těšínská komora zaplatila 600 guldenů a císař František JosefI daroval 400 guldenů z vlastních prostředků. Škola byla dřevěná a v roce 1876 zcela vyhořela. V roce 1877 byla postavena nová škola z kamení a cihel, která po úpravách stojí dodnes a je v ní českopolská mateřská školka.

 ŽELEZNICE

Obcí prochází trať Košicko-Bohumínské železnice, která měla být původně vybudována mimo území Bocanovic. První plány byly postavit železnici přes Jablunkov směrem na Vitališov, ale z důvodu protestů místních sedláků se plány změnily. Železnice byla budována z důvodu vyřešení problémů s transportem železné rudy ze Slovenska a černého uhlí z Ostravy a Karviné pro hutní podniky, když jejich zásoby v okolí docházely a geologický průzkum v pobeskydí s cílem nalézt nová ložiska nedal pozitivní výsledky.Železniční zastávka, která je nyní v Bocanovicích, stála původně až za lomňanským viaduktem směrem k Mostům u Jablunkova. Tato zastávka byla situována uprostřed lesa, a tak docházelo k častým požárům, jejichž příčinou byly jiskry z komínů parních lokomotiv, které musely při rozjezdu do kopce pořádně zatopit pod kotlem. Proto byla tato zastávka přemístěna do Bocanovic na své současné místo. V oněch dobách byla zastávka častým cílem nedělních procházek a výletů lidí z okolí.